LT U SMRKU 2007

Zatím nejúspěšnější - třetí - ročník táborového klání U Smrku. Říká se, že do třetice všeho nejlepšího. A tak to opravdu bylo... Vše již bylo po všech stránkách  perfektně připravené a "doladěné". Byl připraven bohatý  kulturní program pro děti i pro dospělé. Dovolím si vzpomenout několika málo věcí z programu. Navštívili nás staří známí kynologové z Kaznějova, Zásahová jednotka Policie ČR, kamarádi horolezci Filip, Ruda a Roman ( v noci mluvil pouze svahilsky), Pan Kouzelník Láďa Babka (děkuji Láďo, že jsi mi neusekl ruku, ale pouze mrkev), batikovali jsme trička s Radkou a Nikol. (Děkuji Nikol za odvoz špinavých a jetých trenýrek.) Spali jsme pod širým nebem na skalním městě a menší děti spaly ve srubu. I přes počáteční vzdor a odpor větších šulibrků se tato akce stala jednou z nejatraktivnějších. Příští rok jedeme bydlet na skalní město určitě zas. Uspořádali jsme maškarní ples spojený s výletem v maskách do Manětína. Navštívili jsme restauraci U Eretů, kde jsme se samozřejmě lehce občerstvili (hergot to bylo příjemné !). Jako nejlepší masku bych hodnotil masku Sendyho. Byl přestrojen za lepou děvu a celou cestu mu z obtažených mini šatů vylézaly ..... trenýrky!? Asi ano, byly to trenýrky. Přepadli nás kamarádi pod vedením Luboše Pojera. Celkem hladce se nám podařilo všechny přepadníky, za použití mírných donucovacích prostředků, zneškodnit. Jeden z přepadníků se nám vzdal za tekutou úplatu a vyzradil nám poměrně cenné informace. Děkujeme. Druhý den nám přepadníci velmi pomohli s výrobou bramborového sálatu a František osmažil velice bravurně 12 kg řízků. Díky Franto! Toto výborné jídlo jsme konzumovali ještě několik dní po odjezdu přepadníků. Děkujeme naší kuchyni. Bylo nám ctí trochu lehce pomučit náčelníka Luboše, kterého jsme vybrali samozřejmě demokraticky. (Vše na táboře probíhá demokraticky.) Děti použily různé ingredience jako kečup, hořčici, marmeládu, med, 1 kg výběrové polohrubé mouky (Martinka) a mnoho jiných mučicích nástrojů. Za zmínku stojí, že uvedení Luboše do původního stavu trvalo několik dlouhých minut, možná i nějakou tu hodinku. Dále bych z programu vzpomněl olympiádu, pouť, stopovačku a různé táborové hry v přírodě. Též jsme byli nuceni (vedoucí) několikrát nehezky vyklepnout náš chlapecký dorost ve fotbalovém klání. Poté už jsme nebyli na další match vyzváni. Škoda.

Všem kamarádům, kteří nám pomohli se super programem, moc a moc děkujeme. Bez Vás by to nebylo ono . Děkujeme.

Na táboře se nám rozmohla kanada. Původně se nechtěl nikdo přiznat, kdo kanadu rozpoutal, ale nakonec po mírném nátlaku se přiznal (jsem se) a vše jsem prozradil. (Vlasťas) Poté na táboře vypukla kanadská horečka. Na odbyt šly stahovací a lepicí pásky. Stěhovalo se a bouralo se několik stanů, občas byly ráno problémy se zipem. Stěhovala se též Pstroužkova anténa na východoněmecké luxusní vozidlo Trabant. Z V3S mi milí kamarádi udělali drůbežářský závod Manětín. Během celého dne jsem nacházel vajíčka v syrovém stavu na různých a důvtipných místech. Stěhovaly se mi též schody od V3S, a to na střechu, zároveň byla V3S odpojena od elektrické sítě a byla zčásti hermeticky uzavřena. Za použití autogenu, svářečky, brusky a dalšího jiného nářadí byla V3S po nějaké době uvedena zpět do původního stavu. Papů s Haničkou si ve svém velkém stanu otevřely sběrný dvůr na plast, se specializací na PET lahve. Doufám, že jim tato živnost vzkvétá a že se jim v oboru třídění odpadu velmi daří. Doslechlo se mi, že v příštím roce chystají rozšíření svých služeb na odpad nebezpečný, např. pneumatiky, autobaterie, lednice apod.. Držíme jim palce, ať jim to vyjde.

Prostě tábor byl super.... Již teď se těšíme na další ročník 2008.

Závěrem bych chtěl poděkovat všem dospělým za pomoc a super spolupráci. Dětem za účast, přičemž jsme rádi, že s z Vás vychováme takové táborníky od Smrku, jako jsme my. Díky.

A ještě jedno poděkování. Děkuji našim dvorním fotografům, zejména Tomášovi Smětákovi, Jirkovi, Mírovi a Jermínkovi za krásné, barevné obrázky.

P.S. Nejhorší je vydržet ten rok, než bude další tábor.....